Historie
Budeme-li hodně nostalgičtí a zamíříme do hluboké historie, můžeme za počátky naší kapely považovat už působení již nefungující kapely okolo roku 2008, ve které se vlastně naše pevné jádro dalo dohromady. Po dlouholeté pauze se kapelník Pavel snaží mezi lety 2018 a 2020 marně dát dohromady kompletní sestavu.
Postupný zlom nastává s příchodem druhého kytaristy Alexe, který se netají svými organizačními schopnostmi a poté, co ho to pořádně chytne, začíná urputně shánět zbytek kapely. Bubeníka Honzu z předchozího společného vystupování přemluví vcelku bez práce, se zpěvačkou jsou to samozřejmě větší muka, ale nakonec se zadaří - ukořistí Ivču v původní zábavovce a krátce na to ukecává i Marka k postu basáka.
Sestava už pomalu začíná fungovat a uvažovat o veřejných vystoupeních, což je ale trochu v rozporu s Pavlovým působením v jiné kapele, což nakonec vede k rozchodu a vzniku kapely tak, jak ji známe dnes - dostává název Rebelia.
Většina songů je ale koncipovaná pro dvě kytary, proto začíná největší boj - hledání druhého kytaristy. Zájemců bylo dost, ale jen minimum bylo nalazeno na stejnou notu a schopno hrát tak, aby si celá kapela hudebně sedla. Třikrát už to vypadalo, že je finální podoba kapely definitivní, post druhé kytary ale zůstává i nadále neobsazen. Kapela vystupuje vcelku bez problémů i s jednou kytarou, stále ale doufá v okořenění v podobě druhého kytaristy.
Co hrajeme
Kdybychom se měli škatulkovat, asi těžko bychom uspěli na sto procent, vlastně spíš ani ne na sedmdesát :-D Hrajeme, jak nám to připadá nejlepší, ale co můžeme říct s určitostí, je, že se motáme kolem metalu. Za svoje hlavní domény považujeme propracovaná dvojsóla, namakanou dynamickou basu, originální rytmy a v metalu možná ne až tak obvyklý ženský zpěv.
Veškerá naše tvorba je vlastní, děláme na tom společně a snažíme se každou písničku vymakat opravdu kvalitně, než s ní jdeme ven. Hrajeme muziku pro někoho možná zbytečně složitou, ale právě to nás na ní baví. Věříme, že se zalíbí hlavně muzikantům, a že v ní bude vždycky možné hledat něco nového.
Sny a cíle
Ikdyž to určitě každý z nás cítí trošku jinak, každopádně chceme hrát pro lidi, které naše muzika baví. Raději dvacet metlošů v klubu, než pětset frajerů s tepláky pod prdelí na zábavě, kteří remcají, kdy už zahrajeme ty Kabáty.
Momentálně cílíme nejvíc na fesťáky, motosrazy a občas nějaký ten klub. Kromě tvorby nových songů nám teď nejvíc času zabírá nahrávání těch už hotových. Když už se ale zadaří a můžeme nějakou pecku vypustit do světa, ať už na internetu, nebo přímo na nějaké akci, užíváme si každé pozitivní reakce plnými doušky.